Restaurace Belveder Jáchymov: Historie

T. G. Masaryk před budovou Restaurace Belveder Jáchymov (Původní název byl Lesní kavárna) při jedné z jeho návštěv Jáchymova.

Historie:

Původní Lesní kavárnu Belveder vybudoval Jaroslav Urban v roce 1929. Jaroslav Urban začínal jako jídlonoš (pomocný číšník) v Hradci Králové a postupně se vypracoval na vlastníka nejvýznamnějšího hotelu v oblasti - Grandhotel v Hradci Králové. Do Jáchymova přišel společně s Karlem Šroubkem, dalším významným hoteliérem své doby, v roce 1924, aby se společně ujali zdevastovaného a částečně vyhořelého hotelu Radium-Palace.

Urban razil teorii, že by hosté neměli pobývat jen v hotelu, a proto nechal vytyčit promenádní cesty nad hotelem a tenisové kurty. U těchto kurtů nechal postavit Lesní kavárnu jako cíl nebo výchozí bod procházek. Dodnes lze Restauraci Belveder Jáchymov označit jako počáteční místo vycházek do Údolí mlýnků nebo po obnovené Severinově promenádě (Roseggerweg, Mlýnská stezka).

Mezi nejvýznamnější hosty Restaurace Belveder Jáchymov (původní Lesní kavárny, která v této době byla součástí Radium Paláce, patřili prezident Tomáš Garrigue Masaryk nebo jeho nástupce Eduard Beneš.

Pověsti o Údolí mlýnků

Traduje se, že mlýnky jsou umisťovány už od vzniku prvních lázní, což je již přes 100 let. A proč tomu tak je? Vyprávějí se dvě pověsti.

Ta první se vypráví hlavně dětem.

Kdysi před mnoha lety do Jáchyma přišel tesařský tovaryš. Zamiloval se do dcery svého mistra, který jim ovšem lásku nepřál. Mladý tovaryš musel odejít pryč a vrátit se mohl až vydělá dost peněz. Když z města odcházel bylo již před západem slunce a tovaryš se vydal směrem na dnešní Ostrov. Protože byla brzy tma, chlapec si lehl do hromady listí vedle potoku.

V noci ho však probudil dětský pláč, který neustával. Když se chlapec rozhlédl, uviděl hastrmana, jak se snaží se svou ženou uspat své hastrmanské dítko. Marně. A tak mladý tovaryš vyřezal za svitu měsíce malý mlýnek, který umístil do potoka. Voda mlýnek roztočila a ten začal pravidelně klapat. Malý hastrmánek přestal plakat a s úsměvem za chviličku usnul. Za svou dobrotu dostal mladík od hastrmana říční perlu a několik listů vodní trávy. Hastrman mu také řekl, aby o tom co se stalo nikde nemluvil.

Když se druhý den tovaryš ráno probudil, hastrmanská rodinka byla pryč a on ve své kapse místo listí našel hrst stříbrných tolarů. Mohl se proto vrátit do Jáchymova a vzít si dívku, jež miloval.

Klapot mlýnku se zalíbil kolemjdoucím a ti začali na potok přidávat další a další mlýnky vlastnoručně vyrobené.

A druhá verze, ta pravdivější, praví, že mlýnky začali na potok umisťovat hlavně lázeňští hosté. Věřili totiž, že když jejich mlýnek bude pravidelně klapat, jejich hříšný život a milostné pletky v lázních budou odčiněny a jejich život půjde bez poskvrny dál.

Podle další pověsti si staví mlýnky milenecké páry a umisťují je na potok proto, aby jim to spolu pořád klapalo.

Které verzi uvěříte, už je jen na Vás. :-)

______________________________________________________

MLÝNKY - verze pro dospělé

Tradice jáchymovských mlýnků je stará jako samotné lázně. V dospělé verzi ale nehrají roli nadpřirozené schopnosti nebo bytosti, ale spíše hříchy lázeňských hostů.

Jak je zvykem snad v každých lázních, manželská věrnost je během pobytu spíše na obtíž. V Jáchymově tomu nebylo a asi ani není jinak. Nicméně zde v Jáchymově je záchrana možná. Stačilo, aby milenci vyrobili vlastnoručně mlýnek a umístili ho do koryta potůčku tekoucím za Lesní kavárnou. No a pokud se dílo podařilo a mlýnek klapal, na nevěru se nepřišlo. Proto si někteří hosté svých mlýnků hleděli a každoročně je nejen navštěvovali, ale mlýnky také udržovali.

__________________________________

Jáchymovské mlýnky báseň:

Jáchymovské mlýnky

Jáchymovské mlýnky klapou v údolí,

jdem tam ruku v ruce jako do školy.

Tady kromě lásky nikdo nevládne,

tady každý člověk znovu omládne.

Jáchymovský mlýnek tiše zaznívá,

teď se na nás drahá, nikdo nedívá.

Do klapotu mlýnků, tlukot srdce zní,

pro mne je to píseň, léta poslední.

V duchu slyším znovu jejich milý hlas

v duchu hladím stále hedvábný tvůj vlas.

Jáchymovské mlýnky ty mám tolik rád,

půjdeme tam jednou spolu vzpomínat.